Dítě s ADHD ve škole

Doporučení učitelům pro práci s dětmi s ADD/ADHD (poruchou pozornosti  a poruchou pozornosti s hyperaktivitou) ve škole

 

  • Sestavte jasnou strukturu rozvrhu dne a dítěti napište vždy krátké a srozumitelné pravidlo chování ve škole, na školním dvoře, v tělocvičně, ve školní jídelně.
  • Dovolte dětem, aby si mohly jako pomůcku k lepšímu zapamatování svých povinností vystavit nakreslené obrázky nebo si samy napsat různé body.
  • Zasedací pořádek organizujte tak, aby hyperaktivní dítě sedělo společně s ostatními. Ne však u okna, ale blízko stupínku a tabule. Nikdy neposazujte spolu dvě hyperaktivní děti.
  • Pokud je to možné, odstraňte ze třídy vše nežádoucí a zbytečné, co by upoutávalo pozornost dítěte.
  • Každou mimoškolní aktivitu je nutno předem sdělit a ve všech bodech s žáky prodiskutovat. Každá změna se sděluje v klidu.
  • Domácí úkoly se zapisují každý den do deníčku, sledují a podepisují se rodiči. Druhý den ráno splnění úkolu kontroluje učitel. To ušetří mnoho zbytečných diskusí rodičům i učitelům.

 

 

  •  Každá prudkost by měla být zmírněna. Při nepřiměřeném chování žáka zůstaňte chladní a nezvyšujte hlas.  Na projevy žáka reagujte vždy tiše, klidně, chápavě a účastně. Používejte přímé, krátké a výstižné věty. Důležité pokyny je třeba u hyperaktivních dětí ještě zesílit pomocí očního nebo tělesného kontaktu.
  • Dítě bývá často pod silným vnitřním tlakem, proto se musí bez ustání kývat, hlučet, vyrušovat. Zůstaňte klidní a neteční. Domlouvat v tuto chvíli dítěti je nesmyslné. Podobně při prudších emocionálních reakcích. Je třeba počkat, až se dítě uklidní, potom je možné s ním předchozí situaci rozebrat.
  • Je dobré zadat hyperaktivnímu dítěti nějakou malou povinnost, pověřit ho nějakým stálým úkolem pro třídu nebo nechat ho něco vyřídit, přinést, umýt tabuli apod.
  • Pomozte dítěti nalézt svoje místo v kolektivu, zvyšujte jeho prestiž mezi spolužáky, nepoukazujte na jeho zvláštnosti, posilujte jeho pocit prospěšnosti, významu.
  • Učte děti dávat pozor na neverbální podněty, aby se udržely při své práci bez přerušení vyučování.
  • Domluvte si s dítětem gesto, které mu vždy připomene, že se má utišit. Pokud dítě gestu rozumí, reaguje na ně velmi vděčně, a je tak znovu motivováno.
  • Při silném neklidu ve vyučování je možné zařadit uvolňovací sekvence pomocí her zacílených na tělo (tělesné vjemy), prožitky, apod.
  • I o přestávkách lze provádět bohaté pohybové činnosti.


  • Pracujte pokud možno v co nejmenších skupinkách.
  • U hyperaktivních dětí je nutno počítat s dvojnásobným pracovním časem.
  • Důležité úkoly, zprávy a zadání nenechávejte na poslední vyučovací hodinu. Důležitý výklad podávejte v prvních 20 minutách hodiny.
  • Rozdělte děti do páru. Jeden je posluchač a druhý je mluvčí. V časovém limitu má mluvčí říci svému partneru: „Co nám učitel uložil…“ Nedávejte do páru dvě hyperaktivní děti.
  • Dítě se musí učit tak, aby se přitom učily i ostatní děti, tzn.:

   o    číst nahlas

   o    převyprávět učební látku

   o    vše několikrát opakovat.

  • Nechte raději udělat dítě jednu část úkolu správně, než celý chybně.
  • Někdy je užitečné prověřit znalosti dítěte individuálně, mimo třídní atmosféru plnou rušivých podnětů.


  • Pokud dítě poruší pravidlo, nereagujte s posměchem nebo rozčileně. Ačkoliv tato chyba nemůže být prominuta, uvědomte si, že je to jeden z příznaků jeho poruchy. Zeptejte se dítěte, jaké pravidlo bylo porušeno. Je-li to nutné, formulujte ho ještě jednou. Potom proveďte potrestání, které musí být účinné, dále se však již o něm nemluví.
  • Jako trest se nesmí užít žádné opatření, které by dítěti omezilo jeho životně důležité potřeby. Přestávky a možnosti pohybu mu nesmí být kráceny. Dodatečné úlohy, které vyžadují ještě pozornost navíc, se k tomu také nehodí. Zde se lépe osvědčí důsledný systém odměňování pomocí bodů, který se denně zapisuje a na konci týdne vede k zaslouženému výsledku. Body, které jsou odečteny pro určité nedostatky (chyby), se musí předem s dětmi prohovořit a zároveň dítě naučit, jak jim propříště předejít.
  • Dítě potřebuje být neustále povzbuzováno. Přizpůsobte své požadavky v rámci učebních osnov tak, aby se dostavil spíše úspěch než neúspěch. Určete mu denně nějaký dosažitelný cíl, a až jej dosáhne, dítě pochvalte. Označte barevně správné části jeho práce a oznámkujte. Při zpětném hodnocení se jeho pozornost koncentruje více na pozitivní aspekty práce.
  • Vyměňte si se svým žákem alespoň 1x denně přátelské slovo. Pochvalte každý nový kousek jeho oblečení, zajímejte se o jeho mimoškolní činnost a události. Nechte je pocítit, že se o ně vážně zajímáte.
  • Při setkání s rodiči dítěte myslete na to, že se rodiče nebudou soustředit pouze na informace o výsledcích žáka v učení, ale i na váš celkový přístup k věci. Pro rodiče je důležité, aby mohli být na své dítě pyšní a aby si mohli být jisti, že jejich dítěti rozumíte v jeho problému a že mu chcete pomoci. Hledejte proto také hodně pozitivních věcí, které jim můžete sdělit.
  • Důležité je ocenění a využití pozitivních vlastností těchto dětí jako:

         smysl pro spravedlnost

         pohotová pomoc a starostlivost

         radostná tvorba (práce)

         schopnost odpouštět

         otevřenost a upřímnost apod.

Administrator

5. 3. 2009 23:32